Rozhovory 01.06.2021
Autor: Ondřejk Vlk, Šimon Kadeřávek

Svědomí mám čisté, na ledě jsem nechal všechno, říká po konci kariéry Peter Jánský

S hokejem sice začínal v Mostě, do extraligy se ale prosadil v litvínovském dresu. Postupně se vypracoval ve výborného útočníka. Za Vervu odehrál přes 500 utkání, s černožlutými dokonce zdvihl nad hlavu mistrovský pohár. Peter Jánský už žádné další zápasy nepřidá, v šestatřiceti letech ukončil aktivní kariéru.

Petře, rozhodl ses v šestatřiceti letech ukončit kariéru. Co tě k tomu vedlo?

Nebyl zájem. Zároveň mě bolí ramena a celkově mám zničené tělo. Týmy chtějí především mladší hráče, a tak na soupisce už není tolik místa. Nechtěl jsem čekat na další angažmá, tak jsem rozhodl skončit.

Když se ohlédneš za svou kariérou, vidíš ji jako úspěšnou?

Svědomí mám čisté, na ledě jsem nechal všechno, co jsem mohl. Nebyl jsem typ hráče, který se snaží něco ošidit. Myslím si, že jsem měl dobrou kariéru, vyždímal jsem z toho, co se dalo.

Jak budeš vzpomínat na hokejové roky?

Nejlepší byl samozřejmě rok 2015, to je jasné. Mně se moje kariéra líbila, vyhýbala se mi například vážná zranění. Kdyby mi jako mladému někdo řekl, že budu mít takovou kariéru, tak bych jí určitě bral.

Hokejově si vyrostl v Mostě, pak ses přesunul do Litvínova. Byl splněný sen, že sis zahrál extraligu v černožlutém dresu?

Poté, co jsem se dostal do litvínovské áčka, jsem měl sen vyhrát titul, což se mi splnilo. Samozřejmě jsem měl štěstí, když jsem se vracel ze Sparty, a nevěděl jsem, zda mě Litvínov vezme zpátky. Nakonec se to povedlo a další rok jsme získali titul.

Když si přišel do Litvínova, patřil si k velkým talentům, nastupoval si dokonce za národní tým. Byla to pro tebe cenná zkušenost?

To je spíš takový bonus. Dařilo se mi a šuškalo se o tom, že by mohla přijít pozvánka. Nehrál jsem žádné velké turnaje, ale jsem rád, že jsem si to mohl zkusit.

Tvoje forma postupně gradovala, za Litvínov si dokonce nastřílel 20 branek a přišla nabídka ze Sparty. Jak hodnotíš přestup zpětně?

Zjistil jsem, že v Litvínově je to nejlepší. Na druhou stranu kdybych nevyzkoušel Spartu, teď bych toho možná litoval. Byl jsem pak rád, že mě Litvínov vzal zpátky a vyhráli jsme titul. Litvínov mám hrozně rád.

V čem to bylo ve Spartě jiné?

Myslím si, že jsem neměl špatné výkony v přípravných zápasech. Bodoval jsem, ale pak přišlo zranění zad, s tím jsem se potkal poprvé v životě. Nikdo nevěděl, co s tím mám dělat. Byl jsem dva měsíce mimo hru, a pak už jsem nehrál první lajnu. Ve druhém roce jsem střídal spodní formace a začínalo být jasné, že tam nezůstanu.

Měl si jasno o tom, kam se chceš vrátit?

Já jsem chtěl, ale záleželo na rozhodnutí Litvínova. Když mě vzali zpátky, tak jsem byl hrozně rád, protože tady mi je nejlíp.

Jak vzpomínáš na titulovou sezonu?

Dodnes koukám na videa, co jsme dokázali. Myslím si, že jsme měli všichni životní formu, od brankářů až po útočníky. Neměli jsme tu velká jména, ale zvládli jsme to. Největší zásluhu má Pavel Francouz s trenéry. Dali nás dohromady a v brance jsme měli zeď.

Jaký byl tvůj nejsilnější okamžik ze zlatého ročníku?

Nejspíš moje branka v semifinále. Pamatuji si, jak mi nahrál Franta Lukeš zpoza brány. Já jsem za celé utkání nevystřelil a říkal jsem si, že musím vystřelit i kdyby to mělo být z rohu. Pak mi nahrál, já jsem zavřel oči a napálil jsem to směrem k bráně. Neskutečná euforie, pak jsme se radovali a já jsem nemohl ani pořádně dýchat.

Po titulu si zůstal v Litvínově, kam dorazila mistrovská kocovina. Jaké to bylo hrát místo titulu o záchranu?

Odešli někteří hráči, skončil Martin Ručinský, což byl jeden z týmových tahounů. Předchozí sezona byla hrozně dlouhá a těžká, protože trvala až do dubna. V dalším ročníku jsme trénovali, měli jsme dobrou přípravu, ale ty hlavy nebyly ideálně nastavené. Naštěstí jsme se zachránili.

Ty si v sezoně 2016/17 zamířil do Kladna, kde si měl výborný ročník. Potom přišel další návrat do Litvínova, čekal si to?

V koutku duše ano. Když jsem odcházel na Kladno, tak jsem říkal, že bych chtěl ze sebe něco vymáčknout, protože už jsem nebyl nejmladší. Měli jsme dobrý tým, potkal jsem se tam s Petrem Tonem a Petrem Tenkrátem. Sice jsme nepostoupili, ale na Kladno vzpomínám rád.

Po sezoně v Litvínově ses přesunul do Chance ligy, jaký to byl rozdíl proti extralize?

Rozdíl tam je, když uděláte chybu v Chance lize, tak to není tak vidět. Dá se to nějak zamaskovat, protože hráči nejsou tak zkušení jako v nejvyšší lize.

Hrál si v Litoměřicích, kde ses potkal s řadou litvínovských mladíků. Jaká tam byla atmosféra?

V Litoměřicích je výborné zázemí. Na mé dohrání to bylo ideální prostředí. Nic mi nechybělo, super parta a zkušení trenéři. Mladí hráči se tam hodně střídají, takže je těžší se s nimi sehrát.

Z Litoměřic si občas vypomáhal Litvínovu, jak sis to užíval?

Čekal jsem, že v Litoměřicích už zůstanu. Myslel jsem si, že už z Litvínova nebude zájem. Nakonec si mě vytáhli na pár zápasů, byl jsem nadšený. Chtěl jsem si taky zkusit, jestli mám na extraligu. Bavilo mě to, ale tělo už nechce. Bolí mě ramena a k tomu jsem si natáhl tříslo. Celá sezona extraligy by byla příliš velká zátěž.

Kdy v tobě dozrálo rozhodnutí o konci kariéry?

Moje výkony už nebyly takové jako dřív. K tomu se přidala zdravotní omezení. Chybělo mi také nadšení a věděl jsem, že mě ten konec jednou čeká. Nechtěl jsem oddalovat nevyhnutelné. Konce kariéry nelituji, protože jsem do ní dal všechno.

Nebude ti aktivní hokej chybět?

Bude mi samozřejmě chybět kabina, ale je to takové zvláštní. Hokej mi chybí i nechybí. Hrál jsem dlouho, byl jsem denně na ledě, takže toho má člověk občas po krk. Vadí mi, že už se nebudu tolik vídat se spoluhráči.

Máš v hlavě nějaký návrat v podobě trenéra či skauta?

Neláká mě to, protože toho hokeje mám dost. Uvidíme za pár let, ale nemyslím si. Byl bych radši, kdybych si našel normální práci.

Odehrál si za Vervu přes 500 zápasů, jak se na takovou cifru zpětně díváš?

Mohl jsem jich odehrát víc. Ale přes 500 zápasů je super. Když se podívám na to, kolik jich má Viktor, tak nevím, jak bych to zvládnul. Cítil jsem ale, že už to nejde, že tělo je zničené.

Jak vnímáš dlouhověkost svých parťáků?

Asi víc pijí pivo. (smích) Dělám si legraci, je to individuální. Někdo vydrží víc, někdo míň. Záleží i na té chuti, která se u mě vytrácela. Vnímal jsem to jako prodlužování smrti a pro mě to nemělo význam.

Budeš dál chodit na hokej jako fanoušek?

Jestli budu moct dorazit bez očkování, tak rád přijdu. Když bude Litvínov v televizi, určitě se rád podívám.

Máš malého syna, co on a hokej?

Hraje hokej i fotbal a zatím ho baví víc fotbal, protože nemá moc rád hokejovou výstroj. Až bude hotový led, tak ho zkusím na brusle a uvidíme. Já jsem si taky musel v devíti letech vybrat, protože jsem oba sporty nestíhal. Rozhodnutí ale nechám na synovi.

Co bys vzkázal litvínovským fanouškům?

Děkuju za podporu a krásné vzpomínky. Fanděte i dál, ať se děje co se děje. 

Dorost před 2 dny

Dorostenci na turnaji turnaji 4SA Energie Hockey Cupu 21 vybojovali bronz

Dorostenci mají za sebou turnaj v Karlových Varech, který se hrál pod názvem 4SA Energie Hockey Cup 21. Svěřenci trenérů Radka Šípa a Radka Mrázka získali na silně obsazeném turnaji bronzové medaile.
Více >
Dorost 14.06.2021

Rozpis Extraligy dorostu: soutěž čeká velké zúžení, s kým budou hrát chemici?

Nejen juniorka, jasno o svém zápasovém programu má také litvínovský dorost. Černožlutí na úvod změří síly s Mladou Boleslaví a Plzní.
Více >
Junioři 11.06.2021

Rozpis Extraligy juniorů: koho na úvod soutěže vyzve Litvínov?

Litvínovští junioři už znají jízdní řád nejvyšší soutěže pro sezonu 2021/22. Extraliga juniorů odstartuje v pátek 10. září.
Více >