Kronika klubu

Začátky organizovaného hokeje v Litvínově jsou spojeny s 8. listopadem roku 1945, kdy se devět lidí sešlo v Učňovských dílnách na Osadě a založili "Hockeyový odbor Sportovního klubu Stalinových závodů Horní Litvínov".

Nejstarší dochovaná momentka ze hry, sezóna 1946-47

Nejstarší dochovaná momentka ze hry, sezóna 1946-47. Litvínovští se budou orinetovat podle domú v pozadí, které vesměs stále stojí7

Změny názvu

  • 1945 - (8.11.) Sportovní klub Stalinovy závody Horní Litvínov, Hockeyový odbor
  • 1954 - Jiskra Stalinovy závody Litvínov
  • 1962 - CHZ (Chemické závody) Litvínov
  • 1990 - HC CHZ Litvínov (transformace na občanské sdružení)
  • 1991 - HC Chemopetrol Litvínov
  • 1994 - HC Litvínov, s.r.o.
  • 1996 - HC Chemopetrol, a.s.
  • 2007 - HC Litvínov, a.s
  • 2009 - HC BENZINA Litvínov, a.s.
  • 2011 - HC VERVA Litvínov, a.s.

Začátky v poválečném období

Loga klubu užívaná v prvních sezónách

Jaroslav Horák, Jaroslav Chytráček, Josef Švankmajer, Oldřich Válek, slečna Češková, Josef Horák a J. Láder, J. Synek, M. Šnytr. Jsou vám tato jména neznámá? A přece právě jim litvínovský hokejový klub vděčí za svou existenci!

Uvádíme je proto znovu i s dobovými funkcemi: předseda Jaroslav Horák, místopředseda Jaroslav Chytráček, jednatel a náčelník Josef Švankmajer, hospodář Oldřich Válek, pokladník slečna Češková, revizoři účtů Josef Horák a J. Láder, vedoucí dorostu J. Synek, matrikář a zapisovatel M. Šnytr.

Těchto devět lidí 8. listopadu 1945 v Učňovských dílnách na Osadě doslova z ničeho založilo "Hockeyový odbor Sportovního klubu Stalinových závodů Horní Litvínov". V prvních letech existence se opravdu používal název, i s použitím zkratky řádně dlouhý: HOSK SZ Horní Litvínov.

Nebylo kluziště, nebyli hráči, nebyla výstroj. Přesto se brzy hrálo. „Ví-li někdo o jakýchkoli sportovních potřebách, ohlašte se, rádi je vykoupíme. Leckde se válí na půdě nevyužity,“ sháněl oddíl výzbroj prostřednictvím inzerátu v závodním časopise Výstavba. Soupeři Litvínova v prvních letech byli: Souš, Osek, Lom a další týmy z nejbližšího okolí. V dalších letech startoval Litvínov v I. A třídě. Zápasy hrál tak, jak dovolily přírodní podmínky.

Podpora závodu, výstavba zimního stadiónu v roce 1955, přechod nejlepších hráčů z konkurenční Čechie (Kordy) Litvínov v roce 1955 a zapálení průkopníků pro věc způsobily, že už čtrnáct let po svém vzniku postoupil první tým do nejvyšší soutěže a v 60. letech měl ještě paralelně B-tým ve druhé nejvyšší soutěži.

V roce 2015 si připímínáme již 70. výročí založení klubu. Dnes má na kontě mistry světa, olympijské vítěze a mnoho dalších medailí a úspěchů. Díky Vám, zakladatelé...

Litvínov v soutěžích

  • 1945-46  okresní pohárová soutěž
  • 1946-51  regionální soutěže v kraji
  • 1951-52  vítězství v 1. třídě, postup do přeboru
  • 1952-54  přebor Ústeckého kraje
  • 1954-55  vítězství v přeboru a úspěch v kvalifikaci o postup do oblastní soutěže
  • 1955-56  vítězství v oblasti a postup do celostátní soutěže (pozdější 2. liga)
  • 1956-58  celostátní soutěž - 2. liga
  • 1958-59  prvenství a postup do 1. ligy
  • 1959-19  nepřetržitá účast v nejvyšší československé (od roku 1993 české) soutěži, v sezóně 2018/19 60. ročník v řadě

50. léta

Na začátku tohoto desetiletí hrál Litvínov ještě v I. A třídě. V roce 1952 v ní zvítězil a potom uspěl i v kvalifikaci o postup do přeboru Ústeckého kraje. Zde klub působil tři roky.
Hokej a konání zápasů byly stále závislé na rozmarech počasí. Pokud nemrzlo, nehrálo se...

V říjnu 1954 byl zvolen nový výbor oddílu. Předsedou se stal Josef Šatný a do klubu přišel z Kordy (Čechie) Litvínov trenér František Voříšek a několik předních hráčů Čechie.

Začala tzv. zlatá pětiletka litvínovského hokeje. V roce 1955 obsadil Litvínov 1. místo ve skupině „B“ přeboru Ústeckého kraje. V boji o titul krajského přeborníka zvítězil nad nejlepším týmem skupiny „A“ Lovosicemi (výsledky 6:5 a 7:4). Následovalo vítězství v kvalifikaci o postup do oblastní soutěže vyřazením přeborníka Karlovarského kraje RH Karlovy Vary (výsledky 13:1 a 13:9). Tentýž rok (1955) byl v Litvínově vybudován zimní stadión s umělou ledovou plochou.

Hned v roce 1956 přišlo prvenství v jedné ze tří skupin oblastní soutěže a vítězství v kvalifikaci o postup do 2. ligy. V kvalifikaci, hrané turnajovým způsobem, nechal Litvínov za sebou Hostivař (výsledky 3:7 a 15:1) a Třebíč (výsledky 7:2 a 3:4). Celkově uspěl jen díky nejlepšímu skóre!

V letech 1956 – 58 startovalo mužstvo v jedné ze skupin 2. ligy.
Nejprve obsadilo 4. místo ze šesti týmů a poté 4. místo z devíti týmů. Konečně v sezóně 1958/59, po příchodu hrajícího trenéra Miroslava Kluce z Chomutova, skončilo na senzačním 1. místě z dvanácti klubů. S velkým náskokem soutěž vyhrálo a postoupilo do 1. ligy!

První novinové referáty

První novinové referáty

60. léta

Období, kdy klub získával zkušenosti s vrcholovým hokejem.
V první ligové sezóně se tým díky obrovskému entuziasmu zachránil a překvapil tím celou sportovní veřejnost, která neznámému venkovskému týmu vesměs vůbec nevěřila.

Po sezóně 1961/62, třetí mezi čs. elitou, měl klub z předposledního místa v tabulce sestoupit, ale Tatra Kolín, vítěz 2. ligy, na poslední chvíli svou účast ve vyšší soutěži odřekla. Liga tak zůstala zachována. Navždycky...!
Klub se i potom většinu let zachraňoval, ale nikdy nesestoupil.
Nejlepším umístěním v desetičlenné soutěži bylo třikrát 7. místo.

Prvním litvínovským reprezentantem se stal Jaroslav Walter. Nositeli výkonosti mužstva byli v té době dále zejména: brankáři Bruk a Trup, obránci Kýhos, Dům, Nikodým, Piskač, útočníci Kluc, Galina, Zíma, Hudec, Štěrba.
Vesměs hráči, kteří s klubem postupovali z krajského přeboru až do ligy, což byl unikát a vytvářelo výbornou partu. Štafetu od ní přebrali J. a M. Beránkové, Kašťák, Nedvěd, Ulrych...
V závěru desetiletí debutovali v týmu mladíci, juniorští reprezentanti Hlinka, Bubla, Machulda, Ruml a další, pozdější opory.

Přes těžkou pozici nováčka mezi československou elitou byl o hokej v Litvínově veliký zájem. Historické prameny uvádějí, že do otevřeného hlediště se několikrát na atraktivní zápasy vměstnalo i deset tisíc diváků.

Ivan Hlinka (dole uprostřed) v sezóně 1962/63 v družstvu žáků trenéra Z. Nikodýma. Vlevo M. Kapoun

Ivan Hlinka (dole uprostřed) v sezóně 1962-63 v družstvu žáků trenéra Nikodýma. Po Hlinkově levici M. Kapoun

70. léta

Hlinka s Bublou dorostli ve hvězdy Litvínova i národního týmu a stali se trojnásobnými mistry světa (1972, 76 a 77). Právě jejich generace, generace prvních odchovanců v „A“ mužstvu, se postarala o premiérové klubové úspěchy v domácí soutěži. V roce 1975 to bylo nejprve první umístění v horní polovině tabulky (4. místo s poprvé aktivním skóre). O tři roky později, v sezóně 1977/78, pak 2. místo.

V tomto ročníku prožil hokej v Litvínově obrovský boom. Většina domácích zápasů byla vyprodaná nebo téměř vyprodaná. Tým zaznamenal první dvoucifernou výhru v lize (10:0 nad Košicemi), dlouho vévodil tabulce. Stříbrné medaile si zajistil památným vítězstvím v posledním kole doma nad Spartou v přímém souboji o druhé místo(výsledek 3:1).

Vrcholový hokej ve městě zapustil silné kořeny. Stále se zlepšovala práce s mládeží a stoupal zájem diváků.

Jiří Bubla (vlevo) a Ivan Hlinka

80. léta

Kádr Litvínova byl v té době doslova nabit kvalitními hráči, mezi nimiž převládaly ofenzivní typy. Mužstvo často nastupovalo se čtyřmi útočnými formacemi. Pro trenéry bylo těžké určit, koho nenominovat k zápasu...

Litvínov hrál nejatraktivnější hokej v lize, na který pamětníci dodnes vzpomínají. Pravděpodobně jen přílišné zaměření na ofenzívu klub připravilo o alespoň jeden titul. Blízko k němu bylo v roce 1984. Získala jej Jihlava, stahující na vojnu hráče z celé republiky, včetně litvínovských Rosola a Klímy.. Přesto ji tým v této sezóně třikrát porazil!

Litvínov dále obsadil jednou třetí a dvakrát čtvrté místo. Byl pravidelným dodavatelem hráčů do reprezentací všech věkových kategorií. Pravidelně vítězil výsledky 7:3, s Košicemi končily zápasy i 8:11...

Vyrostly další velké osobnosti: P. Svoboda, Kadlec, Kokrment, Uvíra, Procházka, Kýhos, Růžička, Rosol…

Uvedení do provozu druhé kryté haly v roce 1979 (dokončena 1982) se blahodárně projevilo na dalším zkvalitnění práce s mládeží. Žádný šikovný kluk ve městě a okolí neunikl pozornosti trenérů a funkcionářů v klubu a Litvínov začal dobývat mistrovské tituly. Nejvíce v kategorii mladší dorost (později dorost), kde se jeden čas hrálo jen o umístění od druhé příčky níž.

Tým vedený trenéry Důmem a Hlinkou s řadou reprezentantů v sezóně 1985/86

90. léta

I v nových společensko-ekonomických poměrech po revoluci v roce 1989 zůstal hlavním garantem hokeje v Litvínově podnik Chemopetrol, později Unipetrol. V závěru desetiletí se k němu přidružilo město Litvínov.
Tým jen výjimečně chyběl v play-off. 

V roce 1991 byl potřetí v historii druhý (za Jihlavou). Podlehl jí ve finále play off, předtím v semifinále v nádherných zápasech vyřadil Duklu Trenčín.
V roce 1996 dosáhl svého nejlepšího umístění v samostatné české lize. Ve čtvrtfinále play off vyřadil Zlín, v semifinále favorizovanou Spartu a podlehl až ve finále Vsetínu. Mezi poslední čtyři týmy se v letech 1990 až 1993 probojoval čtyřikrát za sebou a odehrál nezapomenutelné semifinálové série s Trenčínem (1991 a 1992) a se Spartou (1996). Dorostla další silná generace, převážně ročníku 1971: Beránek, Reichel, Ručinský, Šlégr, Lang, Čaloun.

Po průkopnících Hlinkovi, Bublovi, Klímovi, P. Svobodovi a Růžičkovi se také oni probojovali do NHL a osm z nich svou kariéru korunovalo na ZOH 1998 v Naganu zlatými medailemi.
Poté se do nejslavnější světové soutěže z Litvínova dostali P. Rosa, Škoula, Pilař, Piroš a další.

Významný byl ročník 1994/95, v němž se do Litvínova z přerušené NHL vrátili P. Svoboda, Šlégr, Ručinský a Lang, v závěru desetiletí pak Reichel na celé dva roky.
Na titulech světových šampionů 1996 a 1999 měli výrazný podíl litvínovští odchovanci Kysela, Reichel, Lang, Franěk, Ručinský a Čaloun.

Junioři získali v roce 1995 stříbrné medaile.
Ženy dobyly od roku 1996 pět titulů mistryň ČR v řadě za sebou.

Udělení čestných občanství města Litvínova hráčům po zlaté olympiádě, léto 1998

2001 – 2010

Ivan Hlinka zamířil trénovat do NHL a stal se prvním Evropanem, který jako hlavní kouč odtrénoval celou sezónu (v Pittsburghu). Postoupil s týmem až do semifinále. Dále působil v Omsku a hlavně u národního týmu.
Ivan Hlinka tragicky zahynul 16. srpna 2004 při autonehodě u Karlových Varů.

Český tým s výrazným podílem litvínovských hráčů (Reichel, Ručinský) a trenéra Ivana Hlinky v roce 2001 dovršil zlatý hattrick na MS.
Jiří Šlégr se v roce 2005 stal členem prestižního Triple Gold Clubu. Vyhrál olympiádu, Stanley Cup a v roce 2005 i mistrovství světa.
V témže roce klub oslavil 60 let existence a z prostor v sekretariátu klubu vytvořil Síň slávy (viz samostatná kapitola).

Dalším litvínovským světovým šampiónem se stal v roce 2010 Lukáš Kašpar. Druhý titul v pozici asistenta trenéra si připsal kouč Ondřej Weissmann.

Litvínov zažil památný ročník 2004/05, kdy opět díky výluce v NHL přivítal zpátky doma slavné hráče ze zámoří: Šlégra, Reichela, Ručinského, Škoulu a Kůrku. Postoupil do čtvrtfinále play off.
Naopak v letech 2002 - 2004 a 2006 - 2007 ve vyřazovací části chyběl. V roce 2002 se vyhnul baráži až výhrou v památném zápase posledního kola na Kladně (výsledek 2:1), které potom sestoupilo.

Nejlepším výsledkem klubu v extralize bylo semifinále v roce 2000.

Junioři získali v závěru desetiletí dvakrát bronzové medaile v extralize.

V letech 2008 a 2009 se mužstvo dvakrát probojovalo do čtvrtfinále.

Jiří Šlégr (vzadu) a brankář Jaroslav Hübl slaví s diváky vítězství nad Spartou

2011 – 2020

Úvod tohoto desetiletí se povedl, tým v roce 2011 po deseti letech, zaznamenal vítěznou sérii v play off. V předkole vyřadil Plzeň (3:1 na zápasy). Vyřazen byl pozdějším mistrem Třincem.

10. srpna 2011 změnil klub název na HC VERVA Litvínov, propaguje tak řadu produktů Benziny, paliva Verva.

V roce 2012 musel ve skupině play out odvracet hrozbu pádu do baráže. Rok na to doplněný tým pod vedením trenérů Jeřábka a Rosola postoupil přímo do čtvrtfinále, v němž jen těsně podlehl pozdějšímu mistru z Plzně.
Po smolném nepostoupení do play off v dalším ročníku (11. místo) přišlo v sezóně 2014/2015 završení snah mnoha generací a Litvínov několik dní slavil první mistrovský titul. Dobyl jej v rozhodujícím sedmém finálovém zápase v Třinci 23. dubna 2015.

Černožlutý hokejový příběh dál pokračuje...

Mistrovský Litvínov na třineckém ledě 23. dubna 2015, v zádech s fanoušky

Největší úspěchy klubu

A - mužstvo (Extraliga - ČSR, ČSSR, ČSFR, od r. 1993 ČR)

1. místo, MISTR - 2015
2. místo - 1978, 1984, 1991, 1996
3. místo - 1982, 1990, 1992
4. místo - 1975, 1986, 1993, 2000
vítěz Tipsport Hockey Cupu (2003)
Evropská liga - čvrtfinále (1997)
60-letá nepřetržitá účast v nejvyšší soutěži (1959 - 2019)

Junioři

mistři ČSSR - 1966, 1989
2. místo - 1995 (ČR)
3. místo - 1990 (ČSFR), 1988 (ČSR), 2002, 2009, 2010, 2012 (ČR)
4. místo - 2000 (ČR)

Dorost

mistr ČSSR - 1985, 1986, 1987, 1988 a 1989
mistr ČSFR - 1990 a 1992
mistr ČR - 1994, 1995, 1997 a 1998

Starší žáci

mistři ČSR - 1975
mistři ČR - 1995 (7. třída)
mistři ČR - 2000 (9. třída)

Ženy

mistryně ČR - 1996, 1997, 1998, 1999, 2000, 2004
2. místo - 2001, 2002, 2003
3. místo - 1994, 1995, 2011, 2015, 2016, 2017

Z litvínovské hokejové líhně vyšlo také osm olympijských vítězů z Nagana (1998):

  • Vladimír Růžička
  • Robert Reichel
  • Josef Beránek ml.
  • Martin Ručinský
  • Jiří Šlégr
  • Petr Svoboda
  • Jan Čaloun
  • Robert Lang

Členy úspěšného týmu byl i trenér Ivan Hlinka a masér Václav Šašek.

Kromě vítězů OH z Nagana (1998) prošlo litvínovským hokejovým klubem také patnáct hráčů, kteří si potěžkali pohár pro mistry světa a tři trenéři, jenž se ze světového zlata radovali ze střídačky. Součet všech zlatých medailí těchto úspěšných sportovců se zatím zastavil na čísle 27.

  • Ivan Hlinka (1972, 1976 a 1977)
  • Jiří Bubla (1972, 1976 a 1977)
  • Robert Reichel (1996, 2000 a 2001)
  • Martin Ručinský (1999, 2001 a 2005)
  • Vladimír Růžička (1985)
  • Petr Rosol (1985)
  • Eduard Uvíra (1985)
  • Arnold Kadlec (1985)
  • Robert Lang (1996)
  • Robert Kysela (1996)
  • Petr Franěk (1996)
  • Jan Čaloun (1999)
  • Karel Pilař (2001)
  • Jiří Šlégr (2005)
  • Lukáš Kašpar (2010)
  • Ivan Hlinka (1999, hlavní kouč)
  • Vladimír Růžička (2010, hlavní kouč)
  • Ondřej Weissmann (2005 a 2010, asistent)
Zápas - mládež 24.09.2023

Dorostenci v hektickém utkání padli s Motorem

Dorostenci stále nemohou najet na správnou notu, protože padli již počtvrté za sebou. Soupeři z Českých Budějovic však dělali pořádné problémy, skoro celou první polovinu zápasu vedli a v jednu chvíli měli dokonce dvoubrankový náskok. Motor však přetahovanou nakonec zvládl lépe, protože skóroval třikrát bez odpovědi domácích a po comebacku bere...
Více >
Zápas - mládež 23.09.2023

Junioři opět neuspěli, o výhře Českých Budějovic rozhodl hattrickem Pitel

Litvínovská juniorka čeká na vítězství už více než dva týdny, nepříjemnou šňůru se jim nepodařilo ukončit ani proti Českým Budějovicím. Ty vyhrály zejména díky povedeným vstupům do všech tří třetin, navíc ani jednou nepustily Litvínov do vedení. K výhře Motoru pomohl velkou měrou Richard Pitel, který si v dnešním duelu připsal hattrick.
Více >
Mládež 20.09.2023

Šéf akademie Tvrzník: Cílem je klidná sezóna. Změny jsme potřebovali jako sůl

Novým šéftrenérem litvínovské akademie se před letošním ročníkem stal Martin Tvrzník. Zároveň s Jakubem Petružálkem vykonává funkci hlavního trenéra litvínovských juniorů. Jak vnímá změny v mládeži a jak je spokojený se startem juniorky?
Více >
×
Dnes v 17:30 | Muži
HC VERVA Litvínov
HC Oceláři Třinec